Historie ostrova

Renomovaný časopis „Forbes“ zařadil ve svém čísle ostrov Hvar po bok Karibských a Havajských ostrovů, Malediv a Baham. Světové sdělovací prostředky pak ostrov Hvar zařadily již několikrát do žebříčku nejhezčích ostrovů na světě. Hvar se vyznačuje členitým pobřežím, čistými plážemi a nedotčenou přírodou. Vzduch voní levandulí z levandulových polí. Pěstují se zde i olivy a vinná réva. Ostrov se pyšní jedním z nejvyšších počtů slunných hodin ze všech míst v Evropě – dva tisíce sedm set hodin v roce zde panuje slunečné počasí.

Dnešní název ostrova pochází z řeckého názvu Pharos – Maják. V římských dobách se ostrov jmenoval Pharia. Později se nazýval Fara a v raném středověku jej chorvatští dosídlenci přejmenovali na Hvar. První zmínky o osídlení se nalézají především v jeskyních a jsou staré asi 6-5 tisíc let př.n.l. Řečtí kolonisté si původně tento ostrov vybrali jako důležité vojenské a námořní strategické místo a již ve 2. století před Kristem ho dobyli Římané. Od té doby se zde vystřídalo mnoho vlád a nejdéle se u moci udrželi Benátčané od 13. do 18. století. Po napoleonských válkách se dostal Hvar do rukou Habsburků, kteří zde vládli až do konce první světové války. Od té doby byl ostrov součástí tehdejšího Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

Hvar může nabídnout navíc hmotné i nehmotné kulturní a přírodní památky zapsané na seznamu UNESCO. Mezi něž se řadí například pláň v okolí Stari Gradu, Starogradské Polje, kterou založili řečtí kolonisté z ostrova Paros ve 4. století před naším letopočtem. Do současnosti je zde patrné rozdělení pozemků a pravoúhlá síť komunikací, která je nejrozsáhlejší památkou tohoto druhu ve Středomoří. Území je nepřetržitě obděláváno již od doby založení. Mezi zemědělské produkty, které se zde pěstují, patří olivy a olivový olej, levandule a vinná réva.

Výroba krajek na Hvaru – zcela specifická je hvarská krajka vyráběna z vláken agáve, kterou od 19. století zhotovují benediktinky z hvarského kláštera jako dekorační předmět. V současnosti se zde nachází sbírky krajek, které si můžete prohlédnout.

Mezi další nehmotnou kulturní památku se řadí Procesí zvané „Za Křížem“, které se koná se každoročně již po 500 let. Tisíce místních lidí i turistů se zúčastňují tradičních náboženských lidových procesí během velikonočního „Svatého týdne“. Pašijové procesí „Za Križem“ tvoří šest procesí vycházejících večer na Zelený čtvrtek po mši a dalších obřadech ze šesti hvarských obcí. V čele každého procesí, která vycházejí z farností Jelsa, Pitve, Svirče, Vrisnik, Vrbanj a Vrboska, jde vždy jeden nosič kříže. Cesta je dlouhá 22-25 km a velmi namáhává, samotný kříž váží kolem 18 kg. Poutníci zpívají staré pašijové zpěvy s archaickými texty.  Všechna místa, kterými průvody procházejí, jsou slavnostně vyzdobena. Cestu osvětlují svíce a nejrůznější svítilny a lucerny, které nesou chlapci a mladí muži. Všech šest procesí jde po neměnných tradičních trasách ve směru hodinových ručiček tak, aby se vzájemně nesetkala. Kdyby se setkala, bylo by to prý předzvěstí velkých neštěstí na ostrově.